úterý 18. května 2010

Jedno úterní ráno

Před pár týdny, v úterý ráno, při jízdě autem jsem přemýšlela,
že je čas navštívit mého dávného kamaráda Lukáše.
Znám ho už 20 let, človíčka, který byl vždy plný optimisnu
a rozdával radost všem okolo sebe.
Již pár let jsem ho neviděla a každé jaro jsem si stále opakovala,
že už konečně musím návštěvu uskutečnit.


Na "návštěvu" jsem dorazila tuto neděli,
bohužel ale na setkání poslední.
To úterní ráno Lukáš zemřel.

Neodkládejte věci, 
které chcete udělat... 
protože nikdy nevíme, co přinese příští den :-(

8 komentářů:

  1. :( smutne :((( ale treba si ho pamatat takeho aky bol a v srdci ostane navzdy

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Kačenko, je mi moc líto vaší ztráty. Bohužel, už jsem něco hodně podobného taky zažila. Měli bychom děkovat za každý obyčejný den a nic neodkládat.
    Myslím na vás, zdravím Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Rovnako súcitím s Tebou, Kačenka, strata priateľa veľmi bolí, ale snáď pri každej spomienke znova ožije aspoň v Tvojom srdci.

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Kačko,
    než jsem dočetla tvoje řádky, tak moje představa byla, že ti tvůj kamarád daroval krásnou fotku, ale skutečnost je bohužel jiná.
    Cítím s tebou a posílám na dálku pozdrav od andělů.
    Hodně sil
    Iva

    OdpovědětVymazat
  5. Kačenko, je mi to moc líto, i takové velké, bolestné ztráty život přináší a my se jen musíme naučit s nimi žít - bohužel :o( Hodně sil, myslím na Vás, Martina

    OdpovědětVymazat
  6. Kači, to je pravda pravdoucí, posílám sílu ... Martina

    OdpovědětVymazat
  7. ... mrazí mě po těle má milá, protože VÍM ... přesně vím ... jak to myslíš a co máš na srdci a tam uvnitř v duši ...
    ... ŽIVOT JE TAK KŘEHKÝ ...

    Vlaďka

    OdpovědětVymazat
  8. Káťo,
    moc smutné a bolestné!!!
    posílám hodně sil!!!!!
    Pet

    OdpovědětVymazat