Jedno úterní ráno

Před pár týdny, v úterý ráno, při jízdě autem jsem přemýšlela,
že je čas navštívit mého dávného kamaráda Lukáše.
Znám ho už 20 let, človíčka, který byl vždy plný optimisnu
a rozdával radost všem okolo sebe.

Již pár let jsem ho neviděla a každé jaro jsem si stále opakovala,
že už konečně musím návštěvu uskutečnit.

Na "návštěvu" jsem dorazila tuto neděli,
bohužel ale na setkání poslední.
To úterní ráno Lukáš zemřel.

Neodkládejte věci, 
které chcete udělat... 

protože nikdy nevíme, co přinese příští den :-(

Miluju šeříky...

Mám strašně ráda květen, možná proto, 

že jsem se tento měsíc narodila, a tak mne vždy čekají nějaké dárečky... 

ale asi také kvůli šeříkům. 

Miluju je, vždycky se už dlouho těším až začnou kvést. 

U nás v ulici jsou snad na každé zahradě, 

krásné staré stromy, tak to tu nádherně voní.

My bohužel žádné nemáme, 

ale naši hodní sousdedi mají veliký keř sousedící s naším plotem, 

tak se na ně chodím zálibně koukat :-)

Tuto kytičku jsem dostala od
své neteřinky Johanky 

a další od mé sousedky, tak se mohu vůní

 a krásou šeříků kochat i doma.

A další poklad, který mi dnes přivezl pošťák 

- úžasné krabice KAZETO :-)))

Přeji všem nádherné květnové dny plné vůní a barev...